Já, maturitní ročník 2002 blahé paměti, jsem během gymnaziálních let žil s nejasným vědomím, že můj výkon u maturitní zkoušky si tím či oním způsobem pohlídá stát. Konkrétnějších obrysů ta představa nabývala s každým absolvovaným testem v rámci akce Maturita nanečisto, Sonda Maturant či kýho čerta. Jen za rok, kdy jsem absolvoval střední školu, vydalo MŠMT na projekt státních maturit přes 20 miliónů korun a podle odhadů se v rozmezí let 2008 – 2012 vynaloží asi půl miliardy pro tentýž účel (z toho 85% uhradí EU). Na vzdělání by se nemělo šetřit, to ne, ale tabulkový nástupní plat českého učitele činí prosím pěkně 14 700 hrubého. A neustálé odkládání projektu státních maturit není ničím jiným než nekompetentním plýtváním.
Walter Bartoš, poslanec a tzv. školský expert ODS, který vzhledem k důležitosti, jakou tato strana rezortu školství přikládá, zřejmě nikdy nebude ministrem, se opět snaží spuštění projektu odložit, nejlépe o dva roky. Nic nepomůže připomínat mu, že Cermat, státní agentura zajišťující přípravu projektu, už na příjmové straně svého rozpočtu eviduje necelých 200 miliónů z evropských peněz, které by musel vrátit pěkně tam, odkud je dostal. Miroslava Kopicová, emisarka ODS v loutkové vládě velké koalice, tvrdí, že se státní maturita může klidně spustit už příští rok. Proč ale, následujíc dobrou tradici české státní správy, vyhodila šéfa Cermatu Macha a nasadila místo něj již jednou sesazeného Pavla Zeleného, je mi záhadou. Tento člověk totiž dělal v úřadu podle dostupných indicií vše pro to, aby byl projekt státních maturit na co nejdelší dobu odložen, ne-li zaříznut definitivně. Měl jsem chuť začínat nový odstavec už bez této řečnické otázky, ale nedá mi to. K čemu pánové Zelený a Bartoš tento odklad potřebují? K získání politických preferencí u prvovoličů těžko, na to je tato kohorta příliš laxní a k volebním urnám se jí nechce. Že by nějaké státní zakázky? Abychom se nedočkali dalšího Internetu do škol. A jen drobná poznámka k Bartošově zákonodárné tvořivosti. Zeptejte se jakéhokoli ředitele či ředitelky české střední školy, kolikpak studentů usedne v září do jejich lavic. Pokrčí jen rameny, protože podle poslední novely školského zákona si každý uchazeč podává tři přihlášky na SŠ. Asi vám řekne, abyste se přišli zeptat v září, kdy se teprve dozví tuto informaci (a kdy taky může začít promýšlet úvazky pedagogů). Otázka pro zvídavé čtenáře: kdopak je předkladatelem této novely?
Kvalita českého školství se propadá alarmujícím způsobem.Dokládají to mezinárodní srovnávací výzkumy. Nejsem velkým fanouškem bezmezné státní regulace, ale v tomto případě je absolutně nutné, abychom zasáhli. Státní maturita má být garancí kvality. Gymnazisty uráží její triviálnost, ale ono je těch pár hodin nad takovými banalitami (jak říkají) nezabije. Kdo by se měl bát, jsou školy nabízející maturitní vysvědčení za prostou docházku. Jejich studenti se strachovat nemusejí, úplně stačí, pokud se začnou učit. Nepomůže-li to, budou se muset smířit s jinak vymezenou rolí ve společnosti. Učiliště zejí prázdnotou.