Přímá demokracie je u nás holubicí s přelámanými křídly. Ústava s referendem počítá, neustále se o něm mluví, mluví, mluví. Stejným pahýlem demokracie je přímá volba prezidenta, hejtmanů a starostů. Program Strany zelených všechny tyto volby prosazuje. Proč tedy teď zelení hlasovali proti "základnovému" zákonu? Nezradili náhodou svůj program, jak v neděli jejich předsedovi vytkl Vojtěch Filip?
Než odpovíme, podívejme se na chvilku do Brna. Tam, střežena petrovským chrámem, reklamami na erotické videochaty a žebrajícími bezdomovci, stojí chátrající budova Hlavního nádraží, zřejmě nejdiskutovanější stavba současnosti. Magistrát ji chce totiž o pár set metrů přesunout a vypracoval si na obhajobu tohoto megalomanského plánu (podle některých odhadů má stát až kolem třiceti miliard) celý repertoár děravých argumentů. Brněnská opozice a celá řada neziskových organizací uspořádaly proto petici a vynutily si k nevelké radosti radniční koalice místní referendum o této věci. Jak známo, ani osmdesátiprocentní podpora modernizaci Hlavního nádraží na stávajícím místě (tedy odmítnutí přesunu) nerozechvěla demokratické brzlíky magistrátních radních a ti nadále podporují tento projekt mj. miliony korun na propagaci. (V Moravské zemské knihovně je k nahlédnutí trojrozměrný model plánované budoucí podoby městského areálu po přesunu, který putuje zejména po brněnských hypermarketech už více než rok. Po odečtení pokuty 350 tis. Kč, kterou dostala dodavatelská firma za to, že po modelu nebudou jezdit miniaturní šalinky, vyjde Brňany propagační hračka na cca 1 650 000 Kč.) Jak je možné, že magistrát výsledky referenda ignoruje? Inu, zákon o místním referendu stanovuje kvótu pro jeho závaznost. A ta nebyla splněna. Jak jednoduché! Mimochodem: Kdopak prosadil novelu tohoto zákona, která pozdvihla kvótu pro závaznost na 50%? No přece "upřímně myslící" strážce morálních a demokratických hodnot – Judr. (sic!) Stanislav Gross…
A teď k návrhu ústavního zákona
poslanců Vojtěcha Filipa, Hany Šedivé, Zuzky Bebarové – Rujbrové,
Zdeňka Jičínského, Stanislava Grospiče a dalších "o referendu o umístění prvků protiraketové obrany USA na území České
republiky a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České
republiky,
ve znění pozdějších ústavních zákonů" (pardon): Mimo to, že jsou v návrhu nějaké ty trapné krpy (jako třeba 3 vzájemně si konkurující způsoby vyhlášení referenda), považuji za největší ránu smysluplnosti takového referenda následující paragraf: "Umístnění prvků protiraketové obrany USA na území České republiky je
v referendu schváleno, odpověděla-li na otázku pro referendum kladně
nadpoloviční většina všech oprávněných hlasujících." Už víte, proč jsem psal o Brně?
Čas od času si stěžujeme na malou občanskou angažovanost, která u nás nahrává populistickým papalášům a bohaté korupční úrodičce. Václav Havel o tom hodně mluví, Respekt o tom napsal metry textů, současní politici si hlavou lámu (ten překlep se mi líbil, už se to nestane) s volební účastí – hlavně do Senátu. Nechme na analýze společenských vědců, proč se toto děje – zda je opravdu na vině "nízká politická kultura" (přičemž na sněmovních volbách se ukázalo, že právě vůně politického hnoje občany k urnám spíše přitahuje), nebo malá důvěra, jíž Senát požívá u české veřejnosti (ta se ovšem na rozdílu mezi volební účastí v komunálních volbách a prvním kole voleb senátních projevila jen nepatrně). Hned se začalo mluvit o legitimitě takových voleb, ve kterých o postupujícím senátorovi rozhodne třeba jen desetina oprávněných voličů. Neberu! A uráží mě, že je legitimita mého hlasu v senátních volbách zpochybňována jen kvůli tomu, že osmdesáti procentům lidí nestála jejich občanská odpovědnost ani za pár kroků do volební místnosti. Není to můj problém. Samozřejmě s tím nemají (přes poplašné mediální kokrhání) problém ani politici a jejich strany. Devět set milionů za jedno křeslo dostanou tak jako tak a nic na tom tedy měnit nehodlají. Referendum ovšem – to je jiná! Přece nenecháme rozhodovat "za nás" menšinu aktivních a zodpovědných občanů, kterým není úplně putna, co se kolem nich děje, a kteří navíc nejsou tak manipulovatelní prázdnými frázemi na billboardech a propagačními články a fotkami v médiích!
Význam umístění strategické pobočky US Army v české kotlině nebo moravských úvalech (jak to ten Cílek hezky spravedlivě nazývá) se jistě dotýká nezměrných dálek geopolitické budoucnosti světa. Proto v případě parlamentního projednávání by muselo být takové rozhodnutí schváleno kvalifikovanou většinou – ukládá to Ústava. Nemyslím si, že by požadavek nadpoloviční většiny všech měl být přenesen i na všelidové hlasování. My nejsme zaměstnanci státu a nikdo by neměl zpochybňovat legitimitu hlasu těch, jejichž občanská odpovědnost je silnější než zákon přitažlivosti televizních estrád. Proto rozumím Straně zelených a jejímu názoru na tento návrh, protože ona nejbolestněji ze současných parlamentních stran pocítila, jak se u nás zachází s hlasy voličů a co znamená ústavní princip rovnosti hlasů po česku.